Jak pěstovat divoká rajčata a využít jejich plody v kuchyni

Divoká rajčata představují ideální volbu pro pěstitele, kteří hledají rostliny s vysokou odolností vůči plísni a minimálními nároky na údržbu. Jejich drobné plody vynikají intenzivní sladkou chutí a díky bujnému růstu je snadno vypěstujete v záhonu i v prostornějším květináči na balkoně.

Jak správně vysévat a sázet divoká rajčata?

Úspěšné pěstování divokých rajčat začíná precizním načasováním výsevu v březnu a následnou výsadbou na stanoviště až po úplném odeznění rizik přízemních mrazíků. Tyto odrůdy vyžadují pro svůj bujný růst výrazně větší prostor než běžná tyčková rajčata, proto je klíčové dodržet doporučené rozestupy dvou metrů.

Kdy a jak vysévat semena divokých rajčat?

Výsev divokých rajčat zahajte ideálně od poloviny do konce března, kdy je přirozené světlo dostatečné pro tvorbu silných sazenic. Pro úspěšné klíčení udržujte v prostoru teplotu kolem 22 °C a zajistěte substrátu stálou, ale nikoliv přemokřenou vlhkost. Semínka divokých rajčat klíčí spolehlivě zhruba do 10 dnů od výsevu.

1. Naplnění nádob – použijte výsevní substrát s nízkým obsahem živin, který provzdušníte perlitem.
2. Rozmístění osiva – semínka rozprostřete na povrch substrátu v rozestupech alespoň 2 cm od sebe.
3. Překrytí zeminou – semena zasypte jemnou vrstvou substrátu o síle 0,5 cm a lehce přitlačte.
4. Zálivka – substrát po výsevu opatrně roste pomocí rozprašovače, aby nedošlo k vyplavení semen.

Odborná rada: Častá chyba při výsevu je příliš hluboké zasypání semen, což vede k jejich hnilobě namísto klíčení. Pokud plánujete pěstování rajčat v květináči, zvolte nádobu o objemu minimálně 10 litrů pro jednu rostlinu, aby kořenový systém měl dostatek prostoru.

Jak správně sázet sazenice na záhon?

Jakmile pominou poslední květnové mrazy, můžete přistoupit k výsadbě předpěstovaných sazenic na venkovní záhon. Divoká rajčata se vyznačují extrémní vitalitou a plazivým růstem, proto je nezbytné dodržet rozestupy 2 metry mezi jednotlivými rostlinami. Tento prostor zajistí dostatečnou cirkulaci vzduchu, což je nejlepší prevence proti plísni bramborové.

1. Příprava jamky – vykopejte otvor o objemu dvakrát větším, než je stávající kořenový bal sazenice.
2. Aplikace hnojiva – na dno jamky přidejte hrst vyzrálého kompostu nebo organického hnojiva pro rajčata.
3. Výsadba – sazenici vložte do země o 3 až 5 cm hlouběji, než rostla v květináči, čímž podpoříte tvorbu dalších kořenů.
4. Stabilizace – k sazenici můžete umístit nízkou oporu, i když divoká rajčata obvykle nevyžadují tak náročné zaštipování rajčat jako klasické odrůdy.

Varování: Divoká rajčata nejsou vhodná pro pěstování v husté výsadbě nebo na balkonech s omezeným prostorem, protože jejich nekontrolovaný růst by znemožnil následnou sklizeň rajčat a ztížil případné sušení rajčat na přímém slunci. Tato odrůda se hodí pro zahrádkáře, kteří mají k dispozici volnou plochu a chtějí minimální údržbu.

Jaké jsou optimální podmínky pro růst divokých rajčat?

Divoká rajčata představují velmi odolnou variantu pro zahradníky, kteří hledají minimální nároky na údržbu při zachování vysoké výnosnosti. Aby rostliny prosperovaly a zajistily bohatou sklizeň rajčat, je nutné dodržet specifické fyzikální parametry prostředí, které napodobují jejich přirozené biotopy.

Optimální teplota a světelné podmínky pro růst divokých rajčat

Pro úspěšný výsev divokých rajčat je klíčová teplota substrátu, která by se měla pohybovat v rozmezí 20 až 25 °C. V tomto tepelném okně probíhá klíčení nejefektivněji a klíční rostliny vykazují silný primární růst. Jakmile sazenice vzejdou, vyžadují divoká rajčata intenzivní přímé sluneční světlo po dobu minimálně 6 až 8 hodin denně. Pokud plánujete pěstování rajčat v květináči na balkoně, vyberte stanoviště s jižní či jihovýchodní orientací, aby rostlina nebyla v polostínu. Nedostatek fotonů dopadajících na listy vede k vytahování stonků za světlem, což oslabuje celkovou strukturu rostliny. Na rozdíl od kultivovaných odrůd není u divokých rajčat nutné provádět zaštipování rajčat, neboť jejich habitus je přirozeně bujný a hustý.

Požadavky na půdu a zálivku

Základem zdravého vývoje kořenového systému je půda s mírně kyselou až neutrální reakcí, konkrétně s pH v rozmezí 6,0 až 6,8. Tento parametr umožňuje rostlině optimální příjem mikroprvků, jako jsou hořčík a železo, nezbytných pro fotosyntézu. Půda musí být dobře propustná, aby nedocházelo k hnilobě kořenů, což je častá chyba při pěstování v nevhodných substrátech. Zálivka musí být pravidelná, ale nikdy ne tak intenzivní, aby v nádobě či záhonu vzniklo bahno.

Odborná rada: Při pěstování divokých rajčat se vyvarujte nadměrného hnojení dusíkem, které podporuje růst zelené hmoty na úkor tvorby plodů.

Zde jsou klíčové parametry pro pěstování:

• Teplota pro klíčení: 20-25 °C
• Optimální pH půdy: 6,0-6,8
• Světelná expozice: 6-8 hodin přímého slunce denně
• Režim zálivky: udržovat substrát mírně vlhký, nikoliv přemokřený

Tento způsob pěstování je ideální pro začátečníky i zkušené pěstitele, kteří preferují odolné odrůdy. Pamatujte, že divoká rajčata se nehodí do prostor s trvalým stínem nebo vysokou vlhkostí vzduchu, kde by hrozilo riziko plísňových chorob listů. Pokud dodržíte tyto podmínky, odměnou vám bude bohatá sklizeň, která je vhodná i pro následné sušení rajčat na zimu.

Jak pečovat o divoká rajčata během vegetace?

Péče o tyto rostliny je výrazně jednodušší než u běžných odrůd, přesto vyžaduje určitou disciplínu. Pokud vás zajímá, jak se starat o divoká rajčata, aby dobře rostla, základem je pochopit jejich bujný růstový habitus, který se zásadně liší od klasických tyčkových rajčat.

Jak často a kolik zalévat divoká rajčata?

Pravidelná zálivka je klíčem k udržení zdravé rostliny a stabilní produkci plodů. Divoká rajčata vyžadují mírnou, ale konzistentní vlhkost půdy. Obecně platí, že byste měli rostliny zalévat jednou až dvakrát týdně v závislosti na aktuálním počasí a typu půdy. V období letních veder kontrolujte vlhkost substrátu častěji, protože pěstování rajčat v květináči vede k rychlejšímu vysychání kořenového balu. Vždy směřujte vodu ke kořenům a vyhněte se zbytečnému kropení listů, čímž předejdete rozvoji plísní. Častá chyba: příliš intenzivní nárazová zálivka po dlouhém suchu může způsobit praskání plodů. Pokud pěstujete rostliny v nádobách, zajistěte kvalitní drenáž, aby nedocházelo k přemokření substrátu. Správná frekvence zalévání zajistí, že rostlina nebude trpět stresem a plody budou mít vyrovnanou chuť.

Použití hnojiv během vegetace

Během vegetace potřebují divoká rajčata dostatek živin pro podporu bujného růstu a bohatou sklizeň rajčat. Doporučuji používat vyvážená kapalná nebo granulovaná hnojiva s poměrem NPK 10-10-10, a to přibližně jednou za tři týdny. Vyhněte se nadměrnému přehnojování dusíkem, které by vedlo k enormnímu růstu listů na úkor samotných plodů. Na rozdíl od klasických tyčkových odrůd zde není nutné zaštipování rajčat, protože zaštipování snižuje celkový počet plodů a narušuje přirozený vývoj rostliny. Pamatujte, že jak zaštipovat tyčková rajčata pro lepší úrodu je technika, která se u divokých odrůd nepoužívá, protože jejich síla spočívá právě v hustém větvení.

Tip: Pravidelně kontrolujte spodní listy rostlin. Odstraňování zažloutlých či suchých listů v dolní části rostliny zlepšuje cirkulaci vzduchu a pomáhá předcházet houbovým chorobám během vlhkého léta.

Odborná rada: Pěstování divokých rajčat se hodí pro zahrádkáře, kteří hledají minimální údržbu a vysoký výnos. Naopak se nehodí pro ty, kteří preferují úhledné, vertikálně vedené rostliny s velkými plody, protože divoká rajčata rostou nekontrolovaně do šířky i výšky.

Jak a kdy sklízet divoká rajčata?

Jak rychle rostou divoká rajčata a kdy je sklízet

Divoká rajčata představují specifickou skupinu odrůd, které se od běžných tyčkových rajčat liší svou vitalitou a drobnými plody o průměru přibližně 1 cm. Celková délka růstu od výsevu divokých rajčat do prvních zralých plodů se pohybuje v rozmezí 60 až 70 dní. Během této doby rostlina vytváří bohatě větvené trsy, na kterých dozrávají desítky drobných plodů současně. Sklizeň rajčat u těchto odrůd neprobíhá po jednotlivých kusech, ale celými hrozny, což výrazně usnadňuje práci při větším objemu úrody.

Správný postup při sklizni a zpracování

Odborná rada: Plody sklízejte vždy v momentě, kdy celý hrozen dosáhne sytě červené barvy a plody jsou na dotek mírně pružné. Častá chyba, které se pěstitelé dopouštějí, je sklizeň jednotlivých rajčat, čímž dochází k poškození křehkých stopek a zbytečnému zdržování. U divokých rajčat není nutné provádět zaštipování rajčat, protože jejich růstový habitus je přirozeně keřovitý a bujný. Pokud se věnujete pěstování rajčat v květináči, zajistěte rostlinám dostatečnou oporu, protože tíha velkého množství hroznů může způsobit vylomení výhonů.

Jak sklízet a zpracovávat divoká rajčata efektivně? Nejlepším způsobem je odstřižení celého hroznu ostrými zahradnickými nůžkami těsně u hlavního stonku. Tato metoda zaručí, že plody zůstanou nepoškozené a vydrží déle čerstvé. Divoká rajčata se skvěle hodí k přímé konzumaci, ale díky vysokému obsahu cukrů a aromatických látek jsou ideální pro sušení rajčat. Sušené plody si zachovávají intenzivní chuť a jsou vynikajícím doplňkem do těstovin nebo salátů.

Při zpracování se divoká rajčata hodí pro každého, kdo preferuje rychlou a snadnou údržbu bez nutnosti složitého vyvazování. Pěstování se nehodí pouze pro zahrádkáře s velmi omezeným prostorem, kde by nekontrolovaný rozrůstající se keř mohl utlačovat okolní zeleninu. Na co si dát pozor: při deštivém počasí v době sklizně mohou plně dozrálé plody náchylněji praskat, proto je v takovém období sklízejte průběžně, i když hrozny ještě nejsou vybarvené do úplné tmavě červené barvy.

Jak skladovat divoká rajčata pro zimní období?

Plody divokých rajčat vynikají svou intenzivní chutí a vysokým obsahem cukrů, což z nich dělá ideální surovinu pro dlouhodobou konzervaci. Zatímco čerstvé plody vydrží v chladnějším a suchém prostředí při teplotě kolem 12 °C zhruba jeden týden, efektivní sušení rajčat výrazně prodlužuje jejich trvanlivost pro zimní měsíce. Pokud plánujete sklízet a zpracovávat divoká rajčata ve větším množství, sušení je nejspolehlivější metodou, jak zachovat jejich aroma i nutriční hodnoty bez nutnosti mražení.

Praktický postup pro sušení divokých rajčat

Pro dosažení optimálního výsledku je klíčové dodržet správnou teplotu a rovnoměrné proudění vzduchu v troubě. Správně usušené plody by měly být pružné, nikoliv zcela vysušené na kámen, aby zůstaly vhodné pro přímou konzumaci nebo další vaření.

1. Příprava plodů – plody omyjte, důkladně osušte papírovou utěrkou a rozkrojte na poloviny, nebo ponechte v celku, pokud jsou velmi drobné.
2. Rozmístění na plech – rajčata vyskládejte na plech vyložený pečicím papírem řeznou stranou nahoru, aby se vlhkost lépe odpařovala.
3. Nastavení trouby – sušení probíhá při teplotě 50 až 60 °C za použití horkovzdušného oběhu, který zajišťuje rovnoměrný odvod vlhkosti.
4. Kontrola procesu – plody sušte 4 až 6 hodin v závislosti na jejich velikosti a šťavnatosti, přičemž dvířka trouby nechte mírně pootevřená pro únik páry.
5. Skladování v uzavřených nádobách – po vychladnutí plody přemístěte do skleněných uzavíratelných nádob a uložte na tmavé a suché místo.

Odborná rada: Častá chyba při sušení spočívá v příliš vysoké teplotě, která způsobí rychlé uzavření povrchu plodu a uvnitř zůstane vlhkost, což vede k následnému plesnivění. Na co si dát pozor: po prvních dvou hodinách sušení plody na plechu otočte nebo promíchejte, aby se vysušily stejnoměrně.

Tento způsob konzervace se hodí pro každého, kdo chce využít úrodu z letního výsevu divokých rajčat i během zimy. Metoda není vhodná pro plody, které vykazují známky poškození nebo plísně, ty je třeba zpracovat ihned nebo vyřadit. Usušená rajčata následně využijete v kuchyni do těstovin, salátů nebo jako přísadu do domácího pečiva.

Jak využít divoká rajčata v kuchyni?

Pokud vás zajímá, co jsou divoká rajčata a jak je využít v kuchyni, odpověď je jednoduchá – jejich intenzivní chuť z nich dělá kulinářský poklad. Na rozdíl od běžných velkoplodých odrůd vynikají divoká rajčata vysokým obsahem cukrů a výrazným aroma, které nejlépe vynikne při přímé konzumaci. Čerstvost je u těchto plodů klíčová, proto je doporučuji sklízet až ve chvíli, kdy jsou plně vybarvená a na dotek měkká.

Nejlepší způsoby zpracování divokých rajčat

Sklizeň rajčat probíhá u divokých odrůd postupně po celou sezónu, což vám umožňuje mít neustálý přísun čerstvých plodů. Díky jejich malé velikosti je nemusíte krájet, což šetří čas při přípravě pokrmů. Pokud se ptáte, jak sklízet a zpracovávat divoká rajčata efektivně, zaměřte se na tyto metody:

• Přímá konzumace v čerstvém stavu jako zdravá svačina přímo z keře.
• Přidávání do letních salátů, kde jejich sladkost skvěle doplňuje bazalku a mozzarellu.
• Dekorace teplých jídel, jako jsou těstoviny nebo rizota, kde drobné plody působí velmi esteticky.
• Sušení rajčat v sušičce při teplotě 45 stupňů Celsia, čímž získáte koncentrovanou surovinu pro zimní vaření.
• Nakládání do olivového oleje s bylinkami po krátkém tepelném zpracování.

Odborná rada: Při sušení rajčat dbejte na to, aby plody byly zcela zbaveny vlhkosti, jinak by mohlo dojít k jejich rychlému zkažení. Správně usušená rajčata by měla být pružná, nikoliv zcela tvrdá nebo naopak příliš měkká.

Divoká rajčata se hodí pro každého, kdo hledá nenáročnou plodinu s vysokým výnosem, ale nejsou vhodná pro ty, kteří preferují velké masité plody vhodné na přípravu hustých protlaků. Častá chyba, které se mnozí začátečníci dopouštějí, je zbytečné zaštipování rajčat. Divoká rajčata rostou jako bujné keře a zaštipování by u nich drasticky snížilo úrodu, protože plody se tvoří na všech bočních výhonech. Pokud zvažujete pěstování rajčat v květináči, zajistěte jim dostatečně velkou nádobu o objemu alespoň 10 litrů a pravidelnou zálivku, protože v malém objemu substrátu vysychají mnohem rychleji než ve volné půdě. S trochou péče a správným využitím plodů se tyto drobné plody stanou nepostradatelnou součástí vaší domácí kuchyně.

Jak množení divokých rajčat kromě výsevu?

Pokud hledáte alternativu k tradičnímu množení semen, řízkování představuje efektivní způsob, jak si zajistit nové rostliny. Tato metoda je ideální, pokud chcete zachovat identické vlastnosti mateřské rostliny, což je u divokých rajčat výhodou oproti výsevu, kde může dojít k nahodilému křížení. Řízkování divokých rajčat umožňuje rychlé namnožení v průběhu celé vegetační sezóny a často vede k dřívější sklizni rajčat než u mladých sazenic ze semen.

Postup při řízkování divokých rajčat

Při volbě této metody se řiďte následujícím postupem pro zajištění úspěšného zakořenění:

1. Výběr řízku – odřízněte zdravý postranní výhon o délce 10 až 15 centimetrů, ideálně z horní části silné rostliny.
2. Úprava řízku – odstraňte spodní listy tak, aby ve spodní třetině stonku nezůstalo žádné olistění, které by mohlo v substrátu zahnívat.
3. Příprava substrátu – naplňte květináč lehkým substrátem pro výsev a množení, který udržujte mírně vlhký, nikoli však přemokřený.
4. Umístění řízku – zasuňte stonek do hloubky 3 až 5 centimetrů a substrát kolem něj lehce přitlačte pro zajištění stability.
5. Zajištění podmínek – umístěte nádobu na světlé místo, kde teplota prostředí neklesá pod 18 °C a nepřesahuje 22 °C.

Odborná rada: Pro úspěšné kořenění je klíčové udržovat vzdušnou vlhkost, proto můžete květináč zakrýt průhledným sáčkem, který simuluje skleníkový efekt.

Péče o řízky a časté chyby

Péče o řízky spočívá především v pravidelné kontrole vlhkosti substrátu. Kořenění trvá obvykle 2 až 3 týdny, během kterých rostlina nesmí být vystavena přímému polednímu slunci, které by mohlo způsobit vadnutí listů. Jednou z častých chyb je přílišné zalévání, které vede k zahnívání stonku dříve, než se stihnou vytvořit kořeny. Na co si dát pozor: pokud listy řízku začnou žloutnout a stonek černá, substrát je příliš mokrý a dochází k infekci plísní.

Tento způsob množení se hodí pro každého, kdo chce rychle rozšířit svou sbírku bez čekání na klíčení semen. Metoda se naopak nehodí pro pěstitele, kteří mají v místě pěstování trvale nízké teploty pod 15 °C, protože v takovém případě kořeny prakticky nerostou. Pokud zvládnete správnou vlhkost a teplotu, získáte silné a vitální rostliny, které následně využijete pro pěstování rajčat v květináči i na záhonech.

Jak chránit divoká rajčata před chorobami a škůdci?

Divoká rajčata (Solanum pimpinellifolium) se od běžných odrůd odlišují vysokou vitalitou a přirozenou odolností vůči řadě patogenů. Díky své genetické výbavě vykazují tato rostlina částečnou odolnost vůči plísňovým chorobám, což výrazně usnadňuje jejich pěstování v zahradě. Přesto ani u divokých rajčat nelze zcela vyloučit rizika, která přináší vlhké počasí nebo nadměrný výskyt hmyzu. Prevence je základním pilířem zdravé úrody a zahrnuje kombinaci správného umístění, pravidelné kontroly a využití přírodních ochranných metod.

Nejčastější hrozby pro divoká rajčata

Při monitoringu zdravotního stavu rostlin se zaměřte především na tyto faktory:

• Plíseň bramborová – projevuje se hnědými skvrnami na listech, které se při vysoké vlhkosti rychle šíří.
• Mšice – vyskytují se na spodní straně listů a oslabují rostlinu sáním rostlinných šťáv.
• Svilušky – drobní roztoči způsobující na listech světlé tečkování a jemné pavučinky.
• Padlí – bílý moučnatý povlak na listech vznikající při střídání vysokých teplot a vlhkosti.

Odborná rada: Pravidelná kontrola spodní strany listů alespoň jednou týdně vám pomůže odhalit škůdce dříve, než se rozšíří na celou rostlinu.

Účinná prevence a přírodní ochrana

Základem ochrany je zajištění dostatečného proudění vzduchu kolem keřů, které dorůstají šířky 1 až 2 metry. Na rozdíl od klasických tyčkových rajčat není u divokých odrůd nutné provádět zaštipování rajčat, protože jejich hustý růst je přirozený a zaštipování by pouze zbytečně snižovalo počet plodů. Pokud pěstujete divoká rajčata v květináči, dbejte na to, aby nádoba měla dostatečný objem a substrát disponoval kvalitní drenáží pro odtok přebytečné vody.

Častou chybou je příliš hustá výsadba, kdy rostliny s rozestupem menším než 2 metry neosychají dostatečně rychle po dešti, což vytváří ideální prostředí pro plísně. Pokud zjistíte výskyt škůdců, aplikujte přírodní insekticidy na bázi neemového oleje nebo mýdlového roztoku. Tyto přípravky jsou šetrné k okolnímu ekosystému a nezanechávají rezidua na plodech, což je zásadní pro bezpečnou sklizeň rajčat.

Tento způsob pěstování se skvěle hodí pro zahrádkáře, kteří chtějí minimalizovat chemii a využít přirozenou sílu rostlin. Naopak pro pěstitele, kteří očekávají sterilní prostředí bez jediného hmyzu, může být tento přírodní přístup náročnější na akceptaci přirozeného koloběhu v zahradě. Po úspěšné sezóně a ochraně rostlin se můžete těšit na vysoký výnos, který je ideální pro přímou konzumaci nebo sušení rajčat v troubě při nízké teplotě pro zimní období.

Časté dotazy (FAQ) k pěstování a využití divokých rajčat

Otázka: Kdy je nejlepší čas na výsev divokých rajčat?

Ideální doba pro výsev divokých rajčat je od poloviny do konce března. V tomto období jsou teploty dostatečné pro klíčení semínek a rostliny stihnou zesílit před výsadbou ven.

Otázka: Jaké rozestupy dodržet při výsadbě divokých rajčat?

Doporučený rozestup mezi rostlinami je minimálně 2 metry. Divoká rajčata rostou velmi bujně a široce, proto potřebují dostatek prostoru pro cirkulaci vzduchu a následnou bohatou sklizeň rajčat.

Otázka: Je třeba divoká rajčata zaštipovat?

Zaštipování rajčat se u divokých odrůd nedoporučuje, protože tyto rostliny tvoří plody na všech bočních výhonech. Odstraněním výhonů byste výrazně snížili celkový počet plodů na rostlině.

Otázka: Jaká je optimální teplota pro klíčení divokých rajčat?

Optimální teplota pro klíčení se pohybuje v rozmezí 20 až 25 stupňů Celsia. Vyšší teplota podporuje rychlý a zdravý vývoj klíčků během prvních dvou týdnů po výsevu.

Otázka: Jak často zalévat divoká rajčata během růstu?

Zalévání provádějte pravidelně a mírně, ideálně ke kořenům, nikoliv na listy. Půda musí zůstat vlhká, ale nikdy ne podmáčená, aby nedocházelo k zahnívání kořenového systému.

Otázka: Kdy sklízet plody divokých rajčat?

Sklizeň rajčat probíhá v celých trsech, jakmile plody získají sytě červenou barvu. Obvykle k tomu dochází po 60 až 70 dnech od výsadby, v závislosti na aktuálních světelných podmínkách.

Otázka: Jak sušit divoká rajčata pro zimní skladování?

Plody rozkrojte na poloviny a sušte v sušičce či troubě při teplotě 50 až 60 stupňů Celsia. Proces sušení rajčat trvá přibližně 6 až 8 hodin, dokud nejsou plody pružné a zbavené většiny vlhkosti.

Otázka: Lze divoká rajčata pěstovat na balkoně?

Ano, pěstování rajčat v květináči je možné, pokud zvolíte nádobu o objemu minimálně 15 litrů. Rostlina vyžaduje silnou oporu, protože její výhony mohou dorůstat délky až dvou metrů.

Otázka: Jaké choroby nejčastěji ohrožují divoká rajčata?

Nejčastějším rizikem je plíseň bramborová, které se daří při vysoké vlhkosti. Prevencí je zajištění vzdušného stanoviště a kontrola listů, aby se případná nákaza včas zachytila.

Otázka: Jak lze množení divokých rajčat urychlit kromě výsevu?

Řízkování je velmi efektivní metoda, kdy boční výhon umístíte do vody nebo vlhkého substrátu. Zakořenění probíhá při teplotách 18 až 22 stupňů Celsia zhruba za 2 až 3 týdny.

Otázka: Jaké jsou nejlepší způsoby zpracování divokých rajčat v kuchyni?

Divoká rajčata vynikají intenzivní chutí, proto jsou ideální do čerstvých salátů či jako přísada do omáček. Využití najdou i v konzervaci, kde po zavaření nebo sušení získávají koncentrovanou sladkost.

Otázka: Jaké opory jsou vhodné pro pěstování tyčkových divokých rajčat?

Použijte pevné bambusové tyče nebo kovové konstrukce vysoké alespoň 150 centimetrů. Odborná rada: Častá chyba je podcenění hmotnosti rostliny, proto oporu vždy zajistěte hluboko v zemi.

Odborná rada: Pěstování divokých rajčat je vhodné pro zahrádkáře hledající nenáročné plodiny s vysokým výnosem, ale není vhodné pro pěstitele vyžadující velmi ranou sklizeň velkoplodých odrůd.